Geschichte:
Písemné zprávy z doby života hradu neznáme. Archeologický výzkum zjistil, že vznikl okolo poloviny 13. století a již v prubehu prvé poloviny následujícího veku zanikl. Jak napovídá i jméno shodné s nemeckým názvem hradu Týrova náležel Angerbach u Kožlan ke zboží tohoto hradu. Puvodne zrejme oba názvy rozlišoval nejaký prívlastek (napr. Malý - velký, starý - nový a pod.), který po brzkém zániku Angerbachu u Kožlan upadl v zapomenutí. Podobné hradní dvojice nalézáme v premyslovském loveckém hvozdu casteji (Nižbor - Jencov, zrejme Krivoklát - Jivno), pricemž menší hrad se v písemných pramenech vzhledem k tomu, že sdílel osudy svého hradu "materského" neprojevuje. Angerbach u Kožlan mel v rámci týrovského zboží funkci loveckého hradu a zrejme i pomocnou funkci správní.. –
Schriftquellen zur Burg sind bislang nicht bekannt. Archäologische Untersuchungen haben belegt, dass das die Burg wohl in der Mitte des 13. Jahrhunderts errichtet wurde und bis zur ersten Hälfte des 14. Jahrhunderts bestand. Wie die Name, der mit der deutschen Bezeichnung für die Burg Týrov identisch ist, zeigt, gehörte Angerbach bei Kožlany zu Gütern dieser Burg. Ursprünglich kann man eine Namenbindung (z. B. des Typs Groß - Klein, oder Alt – Neu) voraussetzen, welche nach dem Untergang der Burg Angerbach bei Kožlany vergessen worden ist. Analoge Burgenpaare finden wir im Premyslidischen Jagdgehe auch an anderern Orten (Nižbor - Jencov, wahrscheinlich Krivoklát - Jivno). Zu diesen Burgengruppen ist anzumerken, dass die kleineren Anlagen das Schicksal der größeren Burgen teilten und sich in den Schriftquellen so gut wie keine Nachrichten zu den untergeordneten Anlagen finden. Angerbach bei Kožlany hatte im Rahmen der Güter von Týrov die Funktion eines Jagddomizils, diente jdoch auch als Verwaltungsmittelpunkt. (T. Durdik)
Bauentwicklung:
S ohledem na krátkou dobu života objektu neprobehl výraznejší stavební vývoj. -
Die Anlage war nur kurz besiedelt und Spuren einer baulichen Entwicklung, die auf mehrerer Bauphasen schließen lässt, fehlen. (T. Durdik)
Baubeschreibung:
Disposice hradu byla dvojdílná. Pred prvým širokým príkopem byl navršen val, který na jedné strane obíhal i bok prední cásti. V predním, zhruba obdélném oddelení hradu, opevneném pouze roubenou stenou, stávala predevším velká, do skály zasekaná zemnice se stenami tvorenými kamennou plentou, vystavenou bez použití malty, prístupná schodištem ve vstupní šíji. Do zadní cásti hradu se vcházelo po dreveném moste pres druhý príkop. Opevnení její celní i obou bocních stran tvoril val. Jeho sypané teleso nebylo zpevneno žádnou vnitrní ztužující konstrukcí a celo tvorila kamenná plenta vystavená bez použití malty. Nejchránenejší stranu této cásti hradu zaujal palác. Pri jeho výstavbe bylo použito hrázdeného zdiva s výplnemi z místní bridlice. Budova byla doslova vsazena do valu tak, že její zadní strana tvorila soucást obvodového opevnení. Krome paláce obsahoval zadní hrad pouze jeden další objekt, zrejme charakteru zemnice. Opyš pod palácem pretínaly dva príkopy. Hrad predstavuje bezvežovou variantu prechodného typu. –
Die Burganlage ist zweiteilig. Vor dem breiten ersten Graben lag ein Wall, welcher auch die Flanke der vorderen Burg umsäumt hat. Die vordere, ungefähr rechteckige Burg war von Palisaden umgeben. Im Innenbereich befand sich ein Grubenhaus.
Die hintere Burg erreichte man über eine den Graben querende Holzbrücke. Die Befestigungen der Stirn- und beiden Flankeseiten bildeten aufgeschüttete Wälle ohne Mauerkern. An der Stirnseite wurde das Burggelände ruch eine dem Wall vorgelegte Trockenmauer geschützt. Auf der dem Tal zugewandten Seite lag der in Fachwerkkonstruktion errichtete Wohnbau. Die Gefache waren mit Steinen versehen. Ferner konnte auf dem Gelände der hinteren Burg ein Grubenhaus nachgewiesen werden. Die Anlage ist ein Beispiel für die turmlose Variante des Burgentyps im sogenannten "Übergangsstil" der böhmischen Burgen. (T. Durdik).
Arch-Untersuchung/Funde:
Tomáš Durdík 1975
