EBIDAT - Die Burgendatenbank

Menu

Roupov

Geschichte:

Kdy byl hrad založen, není presne známo. Kolem roku 1250 se pripomíná majitel Roupova pan Držek. Po té se zprávy o Roupovu a jeho majitelích ztrácejí do roku 1336. Významným majitelem byl Nepr z Roupova (nekdy se uvádí nesprávne jako zakladatel hradu), který nechal hrad v letech 1380-1393 prestavet za úcasti královské huti. Za husitských válek byl hrad ušetren. Páni z Roupova byli majiteli až do roku 1605, kdy jim zemský soud na základe dluhu, které vznikly nákladnými prestavbami hradu, odebral správu statku a predal ji panu Jaroslavu Kinskému z Vchynic a Tetova, na Krakovci. Veritelé dosáhli toho, že panství Roupov bylo dedicne odstoupeno Janovi z Klenové a Janovic na Žinkove a Žitíne. Za 30 leté války dobyl hrad don Martin de Huerta. V letech 1621, 1641, 1645 a 1648 trpel Roupov castými nájezdy Švédu; hrad však nebyl nikdy dobyt. Páni z Klenové drželi hrad do roku 1704, kdy byl hrad s celým panstvím prodán Janu Jirímu z Hauben, který panství Roupov spojil s Cerveným Porícím (1707). Po prestavbe porícského zámku byl Roupov opušten, z cásti poboren a získaný materiál byl využit na stavbu nedaleké velké sýpky. V roce 1817 byl postižen nedaleký Merklín požárem a chátrající hrad byl použit jako zdroj stavebního materiálu. Novodobá historie hradu se zacala psát až po roce 1919, kdy byl hrad zestátnen. V roce 1927 odkupuje hrad cs. Konzul ve Lvove a major ruských legií František Štilip, který si zde zrídil v predhradí sídlo, kde jeho potomci žijí dodnes. (Zlata Gersdorfova)

Die Anfänge der Burg liegen im Dunkeln. Um 1250 wird Derek von Ruppau in den Schriftquellen genannt. Dann verlieren sich die Spuren bis 1336. Eine bedeutende Persönlichkeit aus der Linie der Herren von Ruppau war Nepr, der auch als Gründer der Burg bezeichnet wird. Unter seiner Regierung in den Jahren 1380-93 wurde die Burg vergrößert und ganz umgebaut. In der Zeit der Hussitenkriegen wurde die Burg nicht belagert. Im Besitz der Adelsfamilie von Ruppau blieb die Burg bis dem Jahre 1605. Jan III. verschuldete sich (wegen der umfangreichen Umbauten der Burg) und das königliche Landesgericht gab die Herrschaft in die Verwaltung dem Herr Jaroslav Kinský von Vchynice und Tetov. Die Gläubiger setzten durch, dass die Herrschaft Ruppau in den Besitz der Herren von Klenová gelangte. Im Dreißigjährigen Krieg besetzte Don Martin de Huerta die Burg. In den Jahren 1621, 1641, 1645, 1648 wurde die Burg durch die Schweden belagert, aber niemals erobert. Die Adelsfamilie von Klenová besitzte die Burg bis dem Jahre 1704. Im Jahre 1707 vereinigte der neue Besitzer, Johann Georg von Hauben, die Herrschaften Ruppau und Cervené Porící. Nach dem Umbau des Poritscher Schlosses wurde die Burg Ruppau verlassen und teils auch zerstört. Das Material aus der Burg wurde für den Bau des Kornspeichers auf der Vorburg benutzt. Im Jahre 1817 beschädigte ein Brand das naheliegende Dorf Merklín ein Brand und die Burgruine diente als Steinbruch.
Die Burg wurde nach der Entstehung der Tschechoslowakei verstaatlich. Im Jahre 1927 kaufte die Burg mit dem Hügel tschechoslow. Konsul in Lemberg František Štilip, der auf der Vorburg den neuen repräsentativen Sitz errichtete und dessen Nachkommen noch heute Besitzer sind. (Zlata Gersdorfova und Jens Friedhoff)

Bauentwicklung:

Nejstarší jádro hradu tvorila zprvu obytná vež, k níž se zrejme primykal malý palác. V 80. a 90. letech 14. st. Hrad predelal nárocnou prestavbu za úcasti královské huti, nádvorí bylo uzavreno výstavbou jihozápadního a severního palácového krídla. V jihozápadním krídle se ve druhém patre nacházel reprezentacní sál zaklenutý dvema poli krížové klenby. Pudorys paláce byl lichobežníkový, klenba se zcela odpoutala od pudorysu jako na Krakovci. Prestavba hradu na konci 14. st. Zaradila hrad mezi stavby kvantitativního prechodu hradu v zámek. Rozsáhlejší stavební úpravy následovaly až koncem 15. st.. Byla posílena obranyschopnost hradu, do cela jádra hradu byla vysunuta cerná kuchyne. Renesancní úpravy hrad prodelal za Jana III. z Roupova, který pusobil na papežském dvore. Tato prestavba dodnes není zhodnocena. Jan IV. pokracoval v nákladných prestavbách, což vedlo k zadlužení a prodání hradu (1605). Tím prakticky koncí stavební vývoj do moderních úprav 20. st. Kde se nacházela zminovaná kaple Všech svatých, není známo. V predpolí hradu pak v letech 1692-1696 byla vystavena kaple sv. Anny. (Zlata Gersdorfova)

Den ältesten Bestandteil bildete ursprünglich ein Wohnturm, der sich vielleicht einen kleinen Palasbau anschloss. In den 80er und 90er Jahren des 14. Jhs wurde die Burg unter der Mitwirkung der königlichen Bauhütte zu Prag umgebaut. Der Burghof wurde durch zwei neue Flügel geschlossen. Im südwestlichen Palasflügel befand sich im 2. Stock ein Repräsentationssaal, der mit den zwei Feldern des Kreuzrippengewölbes versehen war. Der Grundriss dieses Palasflügels war aber trapezförmig, die Lösung des Gewölbes erinnert an der Burg Krakovec (Rothschloß). Weitere Umfangreichen Umbauten folgten dann erst am Ende des 15. Jhs. Die Verteidigungsfähigkeit der Burg wurde durch die neue Befestigung auf der Vorburg verbessert, an der Stirnseite des Burgkernes entstand die schwarze Küche. Die Renaissance kam in Ruppau durch die Bautätigkeit unter Johann III., der sich am päpstlichen Hof in Rom aufgehalten hatte. Sein Sohn Johann IV. führte die Umbauten fort, geriet er in Schulden und musste die Burg im Jahre 1605 verkaufen. Wo sich die in den Quellen erwähnte Kapelle der Allerheiligen befand, ist unbekannt. Am Vorfeld wurde in den Jahren 1692-1696 die St.Anna-Kapelle ausgebaut. (Zlata Gersdorfova und Jens Friedhoff)

Baubeschreibung:

Hrad se skládal z predhradí a jádra. Na puvodne hospodárské predhradí se v pozdní gotice koncentrovala veškerá palebná síla hradu výstavbou delostreleckého opevnení. Novostavbou je zde tzv. Zámecek, nekdy též nové purkrabství, obydlí soucasného majitele hradu. Predhradí od jádra hradu oddeloval príkop, odkud se vcházelo obytnou branskou veží na nádvorí . Na vnejší strane se brána otevírala velkým portálem a brankou pro peší. Oba dva vstupy byly zajišteny padacím mostem. Z prujezdu vede vstup skrz predsín do cerné kuchyne (jediná úplne dochovaná stavba z jádra hradu). Na nádvorí se v blízkosti kuchyne nacházela studna. V poslední fázi vývoje hradu bylo nádvorí obklopeno tremi palácovými krídly. V jihozápadním nároží jádra stála obytná vež, odkud krystalizovala výstavba jádra hradu. Jižní obytné krídlo obsahovalo prostory soukromejšího charakteru a proto se prostory reprezentacní soustredily v jihozápadním a severním krídle paláce. Jihozápadní krídlo bylo v prízemí zaklenuto valenou klenbou a první patro zaujímal sál sklenutý dvema poli krížové klenby , který byl vyzdoben nástennými malbami (fragmenty). V severozápadním krídle byla roubená komora a v patre další reprezentacní místnosti-je zminován renesancní sál s heraldickou výzdobou. Severní cást hradu byla krom príkopu, který obíhal celý hrad, chránena parkánem a nárožní okrouhlou veží. (Zlata Gersdorfova)

Die Burg bestand aus einer Vorburg und der Kernburg. Auf der Vorburg konzentrierte sich die Feuerkraft der ganzen Burg durch den Ausbau der neuen Befestigung (erhalten bis heute). Der Neubau ist hier sog. Schlösschen (oder auch neue Burggrafenschaft genannt), wo die heutigen Besitzer wohnen. Die Vorburg wurde vom Burgkern durch einen Graben geteilt. Der Zutritt in den Burgkern wurde durch Zugbrücke gesichert.
Aus der Durchfahrt des Wohntorturmes konnte man durch eine Vorstube in die schwarze Küche betreten. Die Küche ist heute der einzige erhaltene Bau im Burgkern. Am Burghof in der Nähe der Küche befand sich ein Brunnen. Die Bebauung des Burgkernes kristallisierte aus dem südwestlichen Ecke, wo sich ein Wohnturm stand, heraus. Im Südflügel befanden sich die Wohnräume, die Repräsentationsbestandteile der Burg wurden in den nördlichen und südwestl. Palasflügel situiert. Der südwestl. Flügel war im Erdgeschoss mit dem Tonnengewölbe versehen, im 1. Stock befand sich ein Repräsentationssal mit dem Kreuzrippengewölbe, der mit Wandmalereien geschmückt war. Im nordwestl. Teil des Palas war eine Holzstube und die weiteren Säle (aus der Burgbeschreibung kennen wir einen großen Saal mit der heraldischen Ausschmückung). Der nördliche Teil der Burg wurde nicht nur durch den Graben sondern auch Zwinger mit einem ovalem Eckturm befestigt. (Zlata Gersdorfova und Jens Friedhoff)

Arch-Untersuchung/Funde:

2003 L. Foster-E. Kamenická